Magic a jeho investiční potenciál III.

Jak dlouho hrajete/sbíráte karty Magic: The Gathering? 

K MtG mě dotáhl Míra Váňa někdy na přelomu třetí a čtvrté edice (třetí už nebyla a čtvrtá ještě nebyla), a to aby měl koho svačit :) Můj první booster byl z Alliancí a byla v něm Gargantuan Gorilla. Můj první balík byl zelený, pak se k tomu přidala bílá. Od začátku jsem měl ale spíš cíl karty sbírat, prostě mít co nejvíc druhů, a o to víc trpěl balík na hraní, všechno mi stačilo jednou, zbytek jsem měnil.

Samozřejmě karty šly do desek, ale na stav se moc nekoukalo, hrálo se i bez obalů, prakticky z té doby nemám moc pěkných karet. Něco pak začal vozit i kamarád z Brna, ze Dna Pytle. Do stavu near mint to mělo daleko, ale moc lidí v té době v Čechách třeba Time Vault nemělo, takže jsem byl i za to rád. Na nějakou dobu jsem s MtG prakticky sekl po vyjití Portalů jedničky, byl jsem naštvanej, že jsem za něco takového utratil peníze. Výjimkou byly nějaké hry v Praze na kolejích, párkrát jsem byl hrát v nejmenované herně nedaleko stanice metra Křižíkova, ale měl jsem asi 4 roky fakt úplnou pauzu. Ke kartám jsem se vrátil až někdy okolo roku 2006, a to víceméně jen sběratelsky, což mě tak nějak drží dodnes.

Odhadnete, kolik jste do Magiců investoval?

Tohle se nedá odhadnout, komplikuje to fakt, že prodáte a za utrženou zlatku nakoupíte něco jiného, někdy musíte i přidat.... Ale budou to nižší jednotky milionů. Nějaké peníze jsem dostal na investici, abych pro dotyčného nakoupil nějaké portfolio. Tohle se fakt těžko kalkuluje. Navíc dost dlouho to bylo bráno jen jako sběratelství, a to je vášeň, u toho na korunu nekoukáte. Jako asi bych se dopočítal, kolik jsem cca nechal v tom kterém krámu, kolik jsem protopil na Cardmarketu, ale podíl těch peněz nezjistím…

Cikáni a Eureka, oboje karty vyloženě nakupované s tím, že půjdou cenově nahoru. Cikáni mají ban, jsou ze čtvrté alternativní edice, tedy poměrně nízký print run. Eureka je moje oblíbená. Vzpomínám, jak jsem jí bral z Rytíře za 640,-, když jsem sbíral Legends. Přesně taková ta super karta, která musela zdražit kvůli hratelnosti.

Myslíte, že se vám to již finančně vrátilo?

S ohledem na odpověď na předchozí otázku těžko říct :) Dokud neprodáte, je to jen hromada potištěných papírků, jejichž likvidita je nejistá. Na účtu toho moc nemám, takže mi karty ještě asi něco dluží, ale já to už na začátku bral spíš jako „spoření a zábavu na důchod“. Na druhou stranu, soudě dle aktuálního vývoje trhu (který je teda dost v háji) mohu říct, že jsem v plusu i v případě, že pošlu karty do výkupu za půlku (tzn. takový ten velkoobchodní standard). Je to taková koule, stále se obaluje a přifukuje. Četl jsem příběh, jak si jeden Amík plnil sen a z investice 100 dolarů se dopracoval k cíli - Black Lotusu z Bety, sice ohranému, sice asi za tři roky, ale šlo to. 

Máte nějakou promyšlenou strategii? Například investujete do starých kusovek, sealed boosterů, booster boxů a podobně? Máte k tomu nějaká jasně daná pravidla?

Sealed nebrat, zabírá to místo a nikdy to v přepočtu na něj nedonese tolik, co kusovky ve stejném objemu. Ano, existuje pár výjimek, ale běžný smrtelník nemívá doma booster box Arabian Nights.

Už nějakou dobu sbírám jen staré karty (Alpha, Unlimited, Arabian Nights, prostě sety s poměrně jasným print runem – proto jsem dal dohromady i P3K – populace anglické verze raritních karet je na úrovni Bety, to nezní špatně v kontextu krásných ilustrací), nové nemají smysl (jediný nový set, co jsem sbíral, byly nějaké Masters, a to spíš ze srandy). Většinou jsem měl koncept – sesbírat nějaký set (dá se prodat jako celek, kusovky můžete prodat vždycky, tohle má další přidanou hodnotu), a ne vždy jsem to dotáhl. Ale když už se tím zaobíráte, narazíte i na jednotlivé kusy z těch setů, které vyčnívají a stojí za to jich vzít víc, někdy už v tu chvíli vidíte mezeru mezi posledními pěti za „rozumnou“ cenu a zbytkem trhu. A nebo prostě tu mezeru vytvoříte, vykoupíte třeba všechny Palladia Morse v near mint stavu do 20-25 eur, protože další near mint je na trhu už za 35. Udělal jsem to před pár lety a částečně se to vrátilo, když šly tyto edice nahoru a lidé kupovali prakticky všechno. Ano, dost mi toho zůstalo, ale i nyní, v situaci, když jsou sběratelské předměty na dně, je ta karta v near mint stavu za 40 eur.

Vždycky, když něco kupujete, zvažujete, jestli to nejde pořídit laciněji, jestli to nepůjde dolů, a když, tak o kolik, nebo naopak o kolik výš to může vylézt… Je to stále dokola, hodiny a hodiny hledání, porovnávání, sledování, navyknete si řešit i několikaeurové karty. Zároveň máte své oblíbené edice, které kontrolujete.

Pravidla jsou jasná – koupit, pokud možno 30 a více % pod aktuálním trhem s výhledem prodeje 30 a více % nad, tedy při nějaké ne moc dlouhé kalkulaci (taková ta střednědobá, což znamená rok až dva). Když beru rychloobrátku novějších karet na prostý překup, tak ještě nutno započítat DPH z pořizovací hodnoty a odečíst 15% ze 40% prodejky na daň a zůstat nad nulou :) Ale tak to už je spíš jen obchod a živnost, do které mě Cardmarket dotlačil vedle mého „normálního“ povolání díky koníčku.

Zároveň pak jsou dlouhodobé záležitosti, které vidíte, že by měly růst. U těch se musíte maximálně soustředit na kvalitu. Vždycky jde něco najít a vytipovat, a pak se holt za pět, osm let ukáže, že to byla blbost, a nebo, že máte třeba pětinásobek doma.

Posledních pár let, když kupuji na investici, tak jedině graded/známkované karty. To je daleko větší jistota, že vám nepřijde něco kvalitou fakt mimo. Až na absolutní výjimky, kdy jsem před dvěma roky vzal Plateau z Unlimited, známkovanou 9.5 s rolling lines. Vracel jsem tu kartu, prodejce to musel vidět, ale neuvedl to, což beru jako podraz, protože vědomě prodával excelent stav jako gem mint. 

Mishra's Workshop byl, myslím, z Najády. Imperial Seal - nakupuj topku z edice v top kvalitě, asi 3/4 roku na to, co jsem to koupil, přišel reprint, s cenou tohohle kusu to moc nehlo.

Co říkáte na současnou strategii firmy Hasbro, která chrlí nové edice Magicu a stále vydává reprinty karet? Chytla vás například horečka kolem Modern Horizons 3? 

Hasbro ždímá svoji slípku, co snáší zlatá vejce. Edice jsou overprinted a je jich hrozně moc do roka, karty nemají cenu ani toho papíru. Díky tomu jim taky padá hodnota akcií, ale tak aktuální dividenda rozkazuje jasně… Jo, zařadili „sběratelský“ prvek – divno foily, různé fialové a lososové verze, serializované karty, ale, podle mě, to ten pravý sběratelský efekt nepřinese, není to Reserved List, není to ono, něco tomu prostě chybí. Minimálně nostalgie. Většina sběratelů je totiž ve věku 35 let, ale spíše 45 a výš, kteří si připomínají dětství. Pořizují si tu Power Nine, kterou neměli, protože Mox stál 100 dolarů, a to bylo sakra hodně pro dítě. A nebo tu kartu měli, ale po pár letech se jí vzdali, a teď, když třeba doplatili hypotéky, vychovali děti a podobně, se k tomu koníčku vrací. 

Jo, kdyby se Hasbro zavázalo, že z každé nové edice přidají tři nové karty na Reserved List a ještě jejich print run bude například do 100 tisíc kusů, dávalo by mi to smysl větší, než 15 druhů Sol Ringu třeba…

Horečku ohledně nových edic nemívám, třeba One Ring mě absolutně minul, Modern Horizons 3 jsem koupil jeden box, jeden jsem dostal, rozbalil a dal kusovky na prodej, krom Grista, ten šel do balíku :) , ale to je dáno spíš tím, že Horizons a Masters kupuji, jako jediné edice, relativně pravidelně.

Kormus Bell, párkorunovka. Jen tahle je jedna ze dvou nejvýš hodnocených na světě, cena zjistitelná jen v aukci, se správnou reklamou by to nemuselo dopadnout špatně. Lvíčci jsou v top 6.

Dá se investicí do Magiců vydělat? 

Ono se dá vydělat investicí do čehokoliv, stačí přece lacino nakoupit a draze prodat. Je to zboží jako jakékoliv jiné. Hlavně, kde končí běžný překup a začíná „investice“ v kombinaci se sběratelstvím? Obvykle, když něco dosbírám, nebo se dostanu do bodu těsně před koncem, opouští mě ta “horečka” toho “musu” to mít, začínám uvažovat, že bych se toho za nějakých okolností vzdal, abych třeba podpořil jinou část sbírky, a eventuálně na tom, pochopitelně, vydělal. 

Takhle jsem si dal dohromady Guru landy, což trvalo poměrně dlouho, asi rok, na to, že je to 5 karet. Vybíral jsem je, aby byly opravdu top, stály asi 1300 eur, ale už asi po půl roce šly výměnou za Alpha Bayou v lightly played+/good kondici. Ten dual land mi dával větší investiční a sběratelský smysl než set basiců, navíc stál tou dobou nějakých 1800 eur, takže jsem realizoval nějaký primární zisk. Navíc je ta karta poměrně hratelná. Mohla by mít vyšší likviditu. 

Alfa a omega je najít poměrně raritní a zároveň chtěnou věc v relativně rozumné cenové relaci. A tedy není úplně dobré mít jen jednu oblast (edici), ale je třeba v rámci Magic: The Gathering diverzifikovat. 

Jakou nejdražší kartu jste prodal?

Na podzim 2020 jsem prodával Black Lotus z Unlimited, LP za cca 6,2 tisíc euro, koupeno 2013 za 20 tisíc Kč. Minulý rok jsem prodával Shivan Dragona z Alphy za 6,2 tisíc euro, koupeno 2016 za 800 euro do portfolia klienta. První prodaný brzo, druhý pozdě…

Je karta, kterou nikdy neprodáte? A proč?

Každá karta je na prodej za správnou cenu. Ty, se kterými se nechci moc loučit, mám holt vystavené za ranec. Ale asi jediná, kterou nechci úplně pouštět, je určitě Alpha Mox Sapphire. 

Chaos Orb je taky blbě hodnocenej, ale zase na druhou stranu, má škrábanec, regulérně to měla být sedmička.

Je karta/sbírka, kterou byste chtěl, ale zatím se vám ji nepodařilo získat?

Takových karet je spousta :) Teď aktuálně (cca poslední 3 roky) dávám dohromady set Arabian Nights BGS 9 a lepší, chybí mi asi posledních 7 karet. To je aktuálně ta topka zájmu. Vyčnívá z toho Library of Alexandria; utekla mi před rokem na ebayi taková, jakou chci, od té doby je to slabota. 

Samozřejmě pak vyvstává otázka – je to jen sběratelství, nebo i investice ? Tu edici mám rád, už jsem ji sbíral, pak jsem ten set přepracovával, aby to fakt byly pěkné karty, a teď přišlo na řadu graded. Trh sice jde dolů, ale tyhle karty se ještě poměrně drží a odolávají. V kontextu předpokladu snížení sazeb americké centrální banky a růstu ceny krypta to vidím na přetavení sbírky v investici. Tak jako už několikrát předtím.

Vyplatí se karty gradovat? Jaké a za jakých podmínek? Máte s tím osobní zkušenost?

Jestli to myslíte s kartami vážně a cpete do toho peníze, musíte svou investici chránit. A není asi lepší „šprcka“ než ta plastová krabička, a pak ideálně tradá s ní do bankovního trezoru. Zároveň když jste začátečník, poskytne to primární srovnání a dá alespoň hrubý náhled na kondici a cenu karty. Postupem času vám ale dojde, že máte vždy kupovat hlavně kartu, a ne jen číslo na krabičce, to nebývá na 100 % relevantní. 

Každý by si měl vyzkoušet nějaké karty, o kterých si myslí, že jsou pěkné a mají nějakou základní „vyšší“ hodnotu, nechat ogradovat, aby zjistil, jak subjektivní býváme ve vlastním hodnocení. A někdy i jak slepí jsou pracovníci profesionálních agentur, což je pak trapné a k naštvání.

Nejdřív si řekněte, proč to či ono chcete nechat hodnotit. Reálně by vám měly vypadnout dva důvody – buď je to tisícieurová karta, klidně i ohraná, kde jen chcete kvůli prodeji pořídit autentifikační dobrozdání. Nebo to je karta, která je nadprůměrně kvalitní, kde jako průměr beru near mint, za hodnocení 8.5, ale peníze navíc za to nedostanete. Zároveň musí mít nějakou hodnotu sama o sobě, řekněme alespoň 100 euro, nebo zde musí být důvodné podezření, že by fakt mohla dostat pěknou známku a díky ní spadnout do poolu nějakých low pop gradů.

Warp Artifact - pravidelně jsem vstával na aukce na ebayi a nikdy jsem nic moc nevyhrál. Bylo to někdy v roce 2015, 2016, ten Warp Artifact jsem úplně nečekaně vyhrál. Byl jsem tenkrát trochu naštvanej, bylo to pro klienta, stál skoro 500 dolarů, ale později jsem zjistil, že je v top 12 nejlépe hodnocených. Magic Graders ho mají za 6000 dolarů, což je přestřelený, ale za půlku by něměl být problém prodat. 

Co tím myslím – ty hodnotící společnosti si vedou záznamy, a tedy se ví, že daná společnost hodnotila danou kartu 500 krát a z toho 300 krát karta dostala známku 9 a lepší. Vzroste mi s obdrženou devítkou za nadprůměrnou kartu její hodnota ? Ne. Ale dejme tomu, že z těch 5 stovek hodnocení jich devítkou a lepší známkou skončilo jen 30 ? Poté hodnota karty určitě vzroste, navíc když je to set, který se sbírá v graded stavu. Jestli taková karta stála pár desítek euro neznámkovaná, pak známkovaná 9 už bude mít pár stovek euro. A řekněme, že z třicítky 9 a lepších jich je 5 se známkou 9.5, a vám se povede šestá, tak už jste v tisícovkách eur. Je to pořád ta samá karta za pár desítek eur.

Grading není zadarmo, počítejme s cestovními náklady třeba finálně 30-40 dolarů za kartu, vaše dobré oko vám ty peníze musí vydělat nazpátek. Pro MtG grading existuje prakticky jen BGS. PSA není špatné, Rudy ho propaguje, ale je to top 1 pro Pokémony a ne Magic. CGC není zlé, a je poměrně dostupné i pro nás díky evropské pobočce. Ale když porovnám cenu devítky BGS a CGC, tak BGS bude mít třeba dvojnásobnou hodnotu v aukci – výjimky samozřejmě existují. Pak jsou ještě další společnosti jako EG ve Španělsku (líbí se mi jejich krabičky) nebo MTG Grade ve Francii, ale nikdy takovou kartou nevzbudíte ten pravý zájem, a jejich hodnota nikdy nejde do takových výšin jako u BGS.

Prodeji grading pomůže, karta prostě dostala nějaký atest, ale topka je jinde. Moje první grading krůčky byly právě ve Francii, už jen proto, že jsem se bál posílat 70 poměrně drahých karet poštou – udělal jsem si výlet se ženou do Paříže, první den jsem odnesl karty k Francoisovi, třetí den jsem měl dohodnutý prodej nějakých Unlimited , který mi to prakticky zaplatil, a šestý den jsem si karty vyzvedl. Výlet pěkný, ale užitečnost takového gradingu pochybná.

Poradil byste něco těm, co by rádi do Magic karet investovali?

Být trpělivý. U setu začít spíš s topkou. Každopádně kupovat nejlepší kvalitu, jakou si mohu dovolit. Přemýšlet u toho, kdo bude následně můj potenciální zákazník. Nejhorší jsou drahé excelent karty - pro sběratele jde o nízkou kvalitu, pro hráče jsou zbytečně pěkné, nevymáčknete z toho maximum.

Nečekejte, že podáte vše najednou za nějaké tržní ceny nebo za jejich osmdesátiprocentní ceny, to je prostě blbost. Takové “sbírky” může koupit jen překupník. Aby mu to dávalo smysl, musí to být za půlku. Proto mě dostávají takové ty inzeráty, kde jsou kalkulované karty za 7, 12, 15 korun a někdo chce za jejich “bulk” osmdesát procent ceny. Lepší mít 5 super karet než hromadu smetí. 

Ano, měl jsem období, kdy jsem jel na kvantitu – sbíral jsem Alpha edici a měsíc za měsícem jsem viděl, jak to mizí z trhu a zdražuje, tam to chtělo šlápnout do pedálů. Dodnes nevím, jestli bylo lepší koupit míň v lepším stavu, nebo ne, každopádně nelituji.

Arabian Nights, aktuální projekt, nejdražší hora na světě. Mám aktuální průměr známky setu 9,25… Není to zlý, ale topka světa je úplně někde jinde :)))

Obchoduje se vám snáze v tuzemsku, nebo v zahraničí, na online platformách? 

Nákupy - v tuzemsku neseženu prakticky nic, co by mě zajímalo ze sběratelského hlediska, max něco vezmu na překup, sem tam něco vyplave na Cardmarketu, ale je to poměrně vycucané. Něco málo se dá sehnat na ebayi, ale majoritně to jsou zaměřené FB skupiny (hlavně ne české – ty jsou fakt obvykle děsné, z 80 % blbě nafocené, cenu aby si člověk dopočítával přes nějaké vzorečky a hledal jí vlastně na úplně jiných stránkách… Takhle fakt ne). 

Co se týče prodeje, Evropa je ok přes Cardmarket a za topku se platí mnohdy víc než v USA. Když si člověk spočítá, že sice na ebayi koupí kartu za 220, ale dalších 50 je pošta, a pak přijdou celníci a najednou platíte 370-400, to raději dáte evropskému prodejci na 320 s poštou a máte klid :) 

Přes FB se taky dá ledacos prodat. Hlavně dokud chodím do práce a karty jsou jen koníček, tak nemám mus něco tlačit k prodeji. V některých případech si vás kupec dohledá a osloví sám.

Sbíráte/hrajete kromě Magiců ještě jiné karty? 

Ne. Dítě jsem zkoušel vést k Pokemonům, ale bude z něj taky Magikář :)

Text: Lukáš Král
Foto: Tomáš Hudský