Ken Meyer Jr. o zakázaných ďáblech, umělé inteligenci a umělecké řeholi

Magic: The Gathering platí za nejpopulárnější karetní sběratelskou hru na světě a výtvarník Ken Meyer Jr. byl v roce 1993 u toho. Sedmašedesátiletý Severoameričan milující komiksy a populární hudbu zanechal nesmazatelnou stopu v srdcích hráčů a sběratelů Magicu díky kartám jako Erhnam Djinn, Guardian Beast, Kird Ape nebo Mystic Remora.

—všechny Meyerovy karty na jednom plátně

Meyer byl jedním z osmi ilustrátorů Magicu, kteří se v listopadu loňského roku zúčastnili pražského Eternal Weekendu. Během třech dnů se v českém hlavním městě konaly turnaje v Modernu, Legacy, Vintage, Premodernu či Oldschoolu. V prostoru turnajové herny se Meyer tak trochu držel ve stínu superstar Marka Poolea, měl méně práce s podepisováním, obešel se bez asistenta, ale mohl se tím pádem více věnovat původní tvorbě a rozšiřování portfolia. Já Eternal Weekend coby fanoušek a hráč Magicu navštívil v době, kdy jsem se ke hře vrátil po dlouhých 23 letech. Přirozeně jsem tíhnul k edicím a ilustracím, které jsem pamatoval ještě z poloviny 90. let, tedy k 4th Edition nebo Ice Age, kde se výtvarník Meyer v rámci své práce pro společnost Wizards of the Coasts vydávající Magicy realizoval nejčastěji.

Mimořádně přátelský Ken Meyer ve mně zanechal silný dojem. Hned druhý den po Eternal Weekendu jsem si ho přidal do přátel na Facebooku, dozvěděl jsem se, že ho pro její epický a duchovní rozměr uchvátila Slovanská epopej Alfonse Muchy. „Ten impozantní rozměr prostě uchvátí kohokoliv! Znal jsem Alfonse Muchu dlouho, ale hlavně jeho komerční a plakátovou tvorbu. Epopej přináší téměř náboženský zážitek. Je mimořádná, detailní a kultivuje ducha,“ vyjádřil se na adresu slavného díla Meyer.

Popřemýšlel jsem, že bych Kenovi rád věnoval obsáhlejší článek. To se mi podařilo nyní díky spolupráci s Najádou. S Meyerem jsme si vyměnili několik e-mailů na trase Česká republika – USA, navíc je docela dobře možné, že se ještě uvidíme. Ačkoliv totiž pro Magic naposledy ilustroval v roce 2000, účastní se řady eventů, turnajů a dalších doprovodných akcí pravidelně. Žije s Magicem a Magic žije s ním.

Začalo to komiksem

Kena Meyera podobně jako řadu dalších dětských čtenářů pohltil komiks. Nadchnul se pro něj v pěti letech a začala jím i jeho volná autorská tvorba. V 70. letech zkoušel prorazit jako ilustrátor fanzinů. Vzdělával se sám. Pracoval v agenturách, armádě či ve společnostech vyvíjejících software. Tvořil pro ikonické studio Marvel, ale zjistil, že na to, aby se zde uchytil, nemá povahu. Vlastní mu kromě komiksu a karikatury byla realistická malba, kterou využil i v Magicu, kam se dostal díky své kolegyni z předchozích prací, art direktorce Marii Carbado. Předtím společně fungovali jako tým v herních společnostech jako White Wolf Publishing nebo Mayfair Games. Meyer ke hře Magic: The Gathering naskočil v pilotním roce 1993, do první rozšiřující sady Arabian Nights.

Název karty a tvůrčí svoboda

Tvorba a design karet tenkrát probíhaly odlišně než v současnosti. V pionýrských časech výtvarníci odevzdávali ilustrace ve velikostech odpovídajících titěrným rozměrům reálných kartiček. Neměli možnost namalovat obrázek a následně ho zmenšit, vše se skenovalo 1:1, jak vzpomíná Meyer. „Nikdy nepoužili již existující dílo, vše vznikalo výhradně pro Wizardy,“ připomíná. Zadání v té době spočívalo jen v názvu karty, vše ostatní si ilustrátoři museli odvodit a interpretovat sami, takže měli poměrně velkou tvůrčí svobodu. „V začátcích hry se na ilustracích střídala řada rozdílných výtvarných stylů a kvalitativních úrovní. Docházelo nám, že nemůžeme jít do takového detailu. V současnosti je to v rámci digitalizace jinak, autoři mohou pracovat s detailem a prodávat své artworky v mimořádných velikostech. Limitem je už pouze počítač. Ale nehledě na médium nebo velikost, stále musíte počítat s tím, že velikost karty a ilustrace je pořád stejně malá, musíte být dobrý v kompozici, zlatém řezu a tak podobně.“

Tvorbě pro Magic the Gathering se Meyer přestal věnovat v roce 2000, ale stále z této značky a renomé finančně těží. Dle jeho vlastních slov jde o solidní byznys. V rozhovoru projevil Ken Meyer svou skromnost, když se svěřil, že je „šťastný, když před dávnými časy mohl ilustrovat alespoň pár karet Magicu.“

Každý chce ilustrovat Magicy

Meyer by se rád k ilustraci Magicu vrátil, ostatně, mluvil o tom už v listopadu na Eternal Weekendu. „Ale je to těžké, konkurence je obrovská. Každý chce ilustrovat Magicy.“ O práci však nemá Meyer nouzi, věnuje se volné i zakázkové tvorbě, na poli sběratelských karetních her se proslavil i díky Vampire: The Eternal Struggle, kde je pro její hráče Meyer ještě o poznání výraznější a ikoničtější postavou než pro řadu Magicářů.

Na rozdíl ode mě Meyer netrpí nějakou nostalgií a láskou ke starým Magic edicím a designu. „Dnešní výtvarníci jsou neuvěřitelní, jejich dovednosti jsou na mimořádně vysoké úrovni,“ myslí si. Nicméně dodává, že mu první edice přišly rozmanitější co do výtvarných technik a přístupů.

Meyer má pochopitelně mezi výtvarníky Magicu známé a přátele. Potkává se s nimi na turnajích a srazech, řadu z nich zpodobnil na alternativních kartách. Když jsem ho vybídl, aby jmenoval oblíbené karty svých konkurentů, zdráhal se. „Řekl bych, že nemám žádné oblíbené dílo, ale je tu řada autorů, kteří se za ty roky mimořádně vypracovali: například Mark Poole (Ancestral Recall, Counterspell – Alpha) nebo Rebecca Guaye (Angelic Renewal – Weatherlight, Auramancer – Odyssey). Co si pamatuji ze začátků Magicu, měl jsem rád expresivní styl, kterým tvořil Drew Tucker (Dandân – Arabian Nights, Dark Banishing – Ice Age, Warmth – Tempest),“ chválí své kolegy Meyer.

—Karty ilustrované kolegy-umělci, které Meyer respektuje

Samotný Meyer v rámci tvorby pro Magic: the Gathering využíval realističtější výtvarný styl, občas s prvky expresionismu. Vždy nicméně oplýval smyslem pro humor, což si nechával pro svérázné dokreslovačky ikonických karet jako Erhnam Djinn, Kird Ape nebo Mystic Remora. Kouzelná modrá rybka z Ice Age edice za několik dekád stoupla na ceně a hratelnosti (líznout si kartu vždy, když oponent zahraje nepříšeří kouzlo, se vyplatí i za cenu cumulative upkeepu). Ilustraci se stal předobrazem vodní živočich zvaný štítovec lodní, který z těl žraloků či mořských želv okusuje parazity z řad korýšů.

Mládí, kuráž a odhodlání

Během našeho interview našel Meyer též slova povzbuzení pro ty, kteří by se ilustracím a výtvarnému umění chtěli věnovat. „Je dobré, když začnete tvořit mladí, máte kuráž a odhodlání. Musíte tomu obětovat spoustu času, cvičit a pracovat na sobě, aby z vás byl alespoň ucházející umělec! Můžete studovat práci jiných autorů, proniknout do jejich metod, sledovat jejich práci na videích a tak dále. Můžete navštěvovat lekce na různých školách a seminářích. Například ilustrátor Magicu Jeff Miracola (Auratog – Tempest, Equilibrium – Exodus, Frantic Search – Urza´s Legacy) rozjel celoroční třídu, kde přednáší řada dalších Magic výtvarníků.“

—Umělecká tvorba kolegy-umělce Jeffa Miracoly

Současný svět aktuálně mění vliv umělé inteligence (AI), který už promlouvá též do práce grafiků, ilustrátorů a dalších přidružených kreativních oborů. Má z AI strach zkušený výtvarník Ken Meyer? Dle vlastních slov AI coby umělec opovrhuje. Dokáže pochopit, že může posloužit jako zábava, ale pokud se chce člověk živit uměním a nárokuje si ho jako vlastní dílo, s principy AI to bude kolidovat. „AI v zásadě krade práci druhých. Obávám se, že v určitém segmentu převezme kontrolu, a stane se tak brzy,“ dodává poněkud rezignovaně Meyer.

Ďáblové vrhající balvany

Mimořádné místo mezi kartami ilustrovanými Kenem Meyerem mají Stone-Throwing Devils (Ďáblové vrhající balvany) z Arabian Nights. Když se ho pro youtubový kanál Magic Untapped ptali na nejoblíbenější vlastní kartu, favorizoval právě tuhle černou „jedna jedničku“. Sám ilustraci vystihuje jako kombinaci realismu a komiksové karikatury, ďábly zpodobnil jako na kost hubené vytáhlé „smějící se idioty vrhající balvany“.

Stone-Throwing Devils jistě nejsou tak známí jako Kird Ape, dostali se však na seznam zakázaných karet kvůli rasistickému vyobrazení. Jak se Ken jako umělec dívá na cenzuru? „Nemám ji rád. Na druhou stranu jako umělec nechci svým dílem ranit druhé. Ta karta nám dlouho nepřišla hanlivá, později jsme ale dospěli k tomu, že někoho může urážet. Dokážu pochopit, že byla karta zakázána, Magic: The Gathering je velká značka, musí si krýt zadek.“

Dude z Big Lebowského s manovou svatozáří

Ken Meyer se věnuje též volné tvorbě, do níž zahrnuje popkulturní fenomény jako slavné hudebníky, herce a kultovní filmová díla. Můžete například narazit na ikonického Dudea v podání Jeffa Bridgese z filmu Big Lebowski, který má svatozář složenou z barevné mana škály Magicu. Mimořádnou láskou je pro Kena též hudba, má zhruba tři tisícovky nahrávek, hodně načteno a udělal si mezi slavnými hudebníky též řadu přátel.

Splnil si Ken Meyer, který se tvorbě věnuje téměř padesát let, svůj umělecký sen? „Ani omylem. Většina z nás výtvarníků by vám řekla, že se neustále zdokonalujeme, nebo o to alespoň usilujeme. Musím se toho pořád dost učit,“ neodpustí si skromný a vůči sobě přísný umělec. Je to trochu paradoxní, ale Magic se prý nikdy nenaučil hrát, neboť byl tak zaneprázdněný prací, že si na to prostě nenašel čas.

Co by Meyer, který naposledy magicovou kartičku ilustroval v roce 2000, popřál mimořádně populární a úspěšné hře do budoucna? „Aby mě znovu najali k ilustraci dalších karet!“ odpovídá tenhle skromný sympaťák.

Autor: Lukáš Král
Korekce: Vendy Kolářová
Foto: Archiv Kena Meyera Jr.
Zdroje: Fine Art America, Black Chantry, kenmeyerjr.com, Magic Untapped